Na co se tenhle aspekt ptá
Upřímnost ve Velké pětce měří hru na rovinu. Tvrzení zjišťují, jestli je lichotka běžný způsob, jak si něco zařídit, jestli podáváš důvod, který se hodí, a ten skutečný si necháváš pro sebe, a jestli ti polopravda připadá jako normální kus nářadí. Vysoké skóre znamená, že vyslovený důvod je zároveň ten opravdový, a nikdo za ním nemusí hledat druhé dno.
Jméno škály svádí na špatnou stopu. Nejde tu o svědomí, o hodnoty ani o skutky: ani jedna položka nepočítá dobré činy a žádná neodhalí podraz. Odborné práce vedou stejnou škálu pod názvem straightforwardness, tedy přímost v jednání, a to sedí líp. Měří se způsob, jakým mluvíš s člověkem naproti, ne to, co po tom rozhovoru zbude ve světě.
Druhý konec má vlastní řemeslo. Číst, na co protistrana slyší, držet informaci do chvíle, kdy za něco stojí, a podat žádost v podobě, ve které projde, to je běžná výbava vyjednávání i diplomacie. Škála proto neleží mezi poctivostí a podvodem. Leží mezi hrou na rovinu a hrou na výsledek, a obojí umí vypadat slušně.
V literatuře se škále obvykle říká straightforwardness, tedy přímost v jednání, a starší texty na stejném poli mluví o upřímnosti nebo bezelstnosti. Znění položek pochází z volné zásoby IPIP, kterou do dnešní podoby uspořádal Johnson, a s žádným komerčním dotazníkem nesdílí ani větu.