Co škála altruismu měří
Altruismus ve Velké pětce zaznamenává, jak rychle se pozornost otáčí k cizí nesnázi. Deset tvrzení se ptá, jestli se lidé kolem tebe cítí vítaní, jestli jsi po ruce, když je někomu potřeba pomoct, a jestli se trápení opodál mění v úkol, který si bereš na starost. Na to, kolik tě takové obracení stojí, se neptá ani jedno z nich.
Aspekt patří do přívětivosti, tedy do dimenze o tom, jak zacházíš s lidmi kolem sebe. Altruismus je její činná půlka: důvěra popisuje, co od druhých čekáš, tahle škála to, co pro ně uděláš. Uvnitř vlastní rodiny stojí blízko středu a se zbytkem dimenze se hýbe na 0,64, těsněji už jen ústupnost.
Skóre popisuje trvalou polohu, ne období. Komu stůně někdo blízký, ten chvíli dává víc než jindy, komu se sype měsíc, ten míň. Škála mluví o tom, kam se vracíš, a u většiny lidí je to vysoko: průměr 39,6 bodu z 50 je třetí nejvyšší ze všech třiceti aspektů a vůbec nejvyšší v celé přívětivosti.
V odborné literatuře si škála drží jméno Altruism beze změny a stejné území se popisuje také jako prosociální sklon nebo prostě štědrost. Deset tvrzení pochází z volně dostupného fondu IPIP v Johnsonově sestavení, ne ze znění komerčního inventáře.