Co tahle škála počítá
Družnost ve Velké pětce měří chuť na společnost, a měří ji po hlavách. Tvrzení se ptají, jestli tě plná místnost zvedne nebo unaví, jestli si sám hledáš příležitost mezi lidmi a jestli je rušné místo tam, kde bys radši. Ani jedno se neptá, jestli máš lidi rád: na to má extraverze o kus vedle vlastní škálu.
Uvnitř dimenze stojí tenhle aspekt nejblíž jejímu středu ze všech šesti. S celkovým skóre extraverze běží na 0,856 a se zbytkem dimenze po odečtení vlastního příspěvku na 0,752, obojí nejvýš v rodině a třetí ze třiceti aspektů. Každá vazba, kterou tahle škála drží na 0,5 a víc, přitom zůstává uvnitř extraverze. Ven z dimenze nesahá skoro nikam.
Číslo tady popisuje trvalou chuť, ne náladu. Po tichém týdnu chce mezi lidi skoro každý a po dlouhé oslavě chce skoro každý ticho. Škála hledá hladinu, ke které se to vrací, a ta drží roky. Přes celý život se ovšem posune víc než u většiny ostatních aspektů, a kvůli tomu tahle stránka vlastně vznikla.
Anglicky se škála jmenuje Gregariousness a ve starším písemnictví běží stejné území pod hlavičkou sociability, tedy potřeby být mezi lidmi. Položky, kterými se tady měří, stojí na otevřeném fondu IPIP, který sestavil Goldberg, ve vydání, jaké připravil Johnson.