Co škála rozvážnosti měří
Rozvážnost ve Velké pětce měří mezeru, kterou člověk nechává mezi popudem a krokem. Tvrzení se ptají, jestli se do věcí pouštíš rovnou, jestli si před volbou proběhneš důsledky a jestli řekneš první, co se nabídne. Ani jedno z nich nesleduje, jak ta volba nakonec dopadla. Počítá se jenom to, kolik přemýšlení se stihne odehrát před krokem.
Do svědomitosti aspekt patří proto, že celá ta rodina mluví o plánování a dotahování, drží se jí ale volně: se zbylými pěti sestrami dohromady má 0,54, jednu ze dvou nejslabších vazeb uvnitř dimenze. Nejsilnější vztah, jaký rozvážnost v celém testu má, leží navíc mimo vlastní rodinu a míří proti ní: minus 0,57 s vyhledáváním vzrušení, šestá nejsilnější protikladná dvojice ze všech 435.
Skóre popisuje nastavení, ne dnešní odpoledne. Nájemní smlouvu čte pomaleji kdokoli, ať má povahu jakoukoli. Škála míří na polohu, do které se člověk vrací, když zrovna o nic nejde, a ta poloha není zabetonovaná: ze třiceti aspektů se s věkem posune víc jenom sebekázeň.
Odborné texty vedou stejnou škálu pod jménem deliberation, tedy uvážlivost, a příbuzné práce mluví o reflexivním rozhodovacím stylu proti impulzivnímu. Znění položek pochází z volné zásoby IPIP, kterou do dnešní podoby uspořádal Johnson, a s žádným komerčním dotazníkem nemá společný text.